3. setkání s tibeťáčkem si vzala pod svá křídla paní Michaela Wijacká a musím říct, že to zvládla perfektně. Jako místo setkání vybrala turistickou základnu Řeka nedaleko Českého Těšína. A tak jsme se tam všichni o víkendu 5.9.2008 - 7.9.2008 sešli. Letos jsme se rozhodli, že oslovíme i členy bývalé a skutečně této nabídky využili a dorazili. Mnou avizovaná slivovička tam dorazila také a tak nám ten prodloužený víkend začal moc hezky. V průběhu pátečního odpoledne a večera postupně přijela většina pejskařů a nakonec po dobré večeři jsem skončili venku u ohně. Dokonce i harmonika si k nám našla cestu.

 

Sobotní ráno sice pro některé z nás bylo malinko náročnější, ale bylo nádherné. Paní Wijacká má asi známé hodně vysoko, protože počasí zařídila opravdu krásné. Přímo to lákalo k nějakému výletu. A tak po krátké domluvě jsme se rozhodli, že si vyšlápneme nedaleký kopeček (později se ukázalo, že je to krpál jako hrom) Javorový. Podle ukazatelů to bylo tam a zpátky asi 13 km, podle řečí asi 15, podle mého snad 50. Jak pánečci tak pejsci to zvládli na jedničku. Nahoře byl krásný výhled a pivo. A první společná fotografie. Nemohu si vzpomenout, kdy se členové klubu takhle hromadně fotili při nějaké akci. Snad možná někdy na nějaké výstavě, ale rozhodně nikdy takhle uvolněně v přírodě. Ostatně to můžete posoudit sami.

 

Po návratu nás čekalo příjemné překvapení. Nejen že jsme dostali moc dobrý oběd, ale přijelo mnoho dalších členů. Na plácku u ubytovny již tou dobou byly připraveny překážky pro agility. Pejskaři, kteří mají s tímto sportem zkušenosti, nám ukázali co a jak a těm méně zkušeným dali pomocnou ruku. Nebo tlapku? No a v přestávkách se i diskutovalo o klubu, chovu a o různých možných změnách.

 

No a navečer bylo selátko. Lidi já mám zvířátka fakt rád. Ale tohle jsem přímo miloval. Dokonalé. Ostatně ono vůbec tam všem moc chutnalo. Prostě byla to přepychová relaxace. A když už byla úplná tma, tak jsme rozvinuli plátno a promítali jsme si fotografie ze života.

 

Nedělní ráno nebylo takové to klasické, že se všichni rozletí domů. Dlouho jsme tam seděli, snídali, povídali a v klídku balili. Na závěr jsme si udělali znovu společné foto a rozjeli se domů. Reakce byly vesměs příznivé. Prostě příští rok se určitě zase sejdeme. Kde - nevím, ale určitě dáme vědět.

 

Závěrem bych ještě jednou rád poděkoval Míše Wijacké s manželem, že pro nás zorganizovali takhle úžasný psí víkend.

Váš Honza Krček