Kateřina Dostálová  |
17:57:53 07.01.2010 |
Dobrý den,
už jsem sem nechtěla znovu psát, ale myslím, že vás asi zajímá, jak to dopadlo. Je mi stydno, ale myslím, že jinak to asi ani dopadnout nemohlo. Ano, dát pejska pryč byl zoufalý nápad. Věděla jsem, že na těchto stránkách narazím (na stránkách pro maminky s miminky mi v 99% hned radily utracení), ale byla jsem opravdu velice zoufalá. Nevím, kolik z vás má takovou zkušenost. A kolik z vás jí prošlo v malém bytě s 2 dětmi a především s novorozencem! Pomočování nebylo jen ranní, ale probíhalo cca 5-10x denně!
Ohledně toho, že by fenka u rodičů pošla - pohybovala se venku mezi psy a auty(před kterými zásadně neuhýbala), nic ji nezadrželo a stávalo se, že v noci se toulala. Nemyslíte, že v prostředí teplého panelákového bytu je příjemněji a bezpečněji?
Paní Abrahamová, děkuji za Váš shovívavě znějící příspěvek. Jako chovatelce Vám osud Vašich odchovanců jistě není lhostejný. A je mi líto, že Vám nemohu podat žádné dobré zprávy. Snad jen - Sendy, jak jsme jí říkali, měla dlouhý a zajímavý život. Spávala se mnou v posteli, jezdila po výletech, měla štěňátko (kříženeček), stala vůdkyní sousedské psí smečky, s oblibou se hrabala v odpadcích u popelnic. To, co se stalo, se bohužel nedalo naplánovat a přišlo to ve špatnou dobu. Jelikož se situace zhoršovala a atmosféra v domácnosti houstla, rozhodla jsem se pejska podrobit vyšetření a pak důkladně zvážit, co dál. Po probrečených dnech a nocích, kdy se ve mně mlátil vztek se soucitem a zoufalství s nadějí, že by to mohlo skončit, jsem se rozhodla pejska nechat utratit. Ano, všichni mě odsoudíte a je to v pořádku. Věřím tomu, že kdo zažil, alespoň částečně pochopí. Kdo ne, může mi vykládat o tom, jak děti nechají utratit mě (kéž by to šlo, nechc, aby mi moje děti musely utírat zadek!). Já vám všem přeji, abyste se nikdy nedostali do takové situace!
Paní Průšové děkuji za podporu. Možná jsem mohla vydržet, ale jak dlouho by to ještě trvalo? Jak dlouho by čtvrtina našeho 2+1 byla psím záchodem? Bylo to kruté pro nás, ale téměř slepému psíkovi s bolavýma nohama a šelestem na srdci jsme tím snad spíše pomohli. Snad se teď někde prohání se zbytkem naší smečky někde v psím nebi.
Prosím nerozčilujte se zde, tahle debata není zrovna příjemné čtení pro milovníky tibeťáčků. Pokud mi chcete vynadat, tak snad raději mailem. Děkuji za váš čas a omlouvám se, že jsem sem vůbec lezla. Zoufalý člověk dělá zoufalé věci, to je stará pravda.
Nashledanou! |
|