Get Adobe Flash player

Informace o progresivní atrofii sítnice (PRA)


Pár informací o PRA
použito s laskavým svolením MVDr. Leška Króla:

Progresivní atrofie sítnice (PRA)

Členská schůze Klubu chovatelů tibetských španělů dne 24.3.2002 na svém zasedání v Pardubicích odsouhlasila krom jiného velice důležitou a podstatnou podmínku chovu, která se zapsala do Chovatelského a Zápisního řádu : ˝ VI. Krytí 5. Fena i pes musejí mít v době krytí vyšetření na PRA ne starší 12 měsíců s vyhodnocením negativní ˝

Toto ustanovení nahradilo dosavadní jednorázovou povinnost vyšetření na PRA před zařazením jedince do chovu. Protože toto specializované vyšetření není nejlevnější(cca 450 – 500 Kč), mnoho chovatelů se právem ptá, zda nejsou opakovaná vyšetření zbytečná. Jednoznačně musím s chovatelskou skupinou souhlasit a potvrdit, že to byl krok správným směrem a nyní se pokusím vysvětlit proč. Progresivní atrofie sítnice ( PRA ) – je to dědičné onemocnění oka, které je zapříčiněno recesivním genem, jež se projevuje postupnou degeneraci sítnice. Nejčastěji onemocní trpasličí pudli ve věku 3 až 5 let.

Ostatní plemena:
anglický kokršpaněl (2 až 4 roky), bernský salašnický pes, anglický špringršpaněl, tibetský španěl a tibetský teriér ( 1˝ až 2˝ roku), norský losí pes ( 1 až 1˝ roku) dlouhosrstý trpasličí jezevčík, cairn teriér, irský setr a kolie ( 3 roky).

Příznaky:
Zpočátku přibývající slabozrakost za šera. Postižený jedinec přestává vidět za šera. Později zhoršování vidění i za normálního světla a nakonec oslepnutí. Celý proces postupuje pomalu a často přidružující se katarakta jenom zhoršuje celý průběh.

Vyšetření:
Dne 23.9.2000 byla při České asociaci veterinárních lékařů malých zvířat ustanovena oftalmologická sekce, jejímž předsedou je MVDr. Jiří Beránek. Veterinární lékař mající specializaci – oftalmolog může provést oftalmologické vyšetření, na základě kterého vypíše protokol, který je podkladem pro povolení krytí. Proč vyšetření každým rokem? Se selekci jakékoliv genetické vady či choroby je nutno v chovu začít co nejdříve, dokud v populaci není příliš rozšířená. Podcenit jakoukoliv vadu z hlediska genetického se skutečně nevyplácí. Jak jsem už vzpomněl vznik PRA zapříčiňuje recesivní gen. Dovolte mi teď několik slov z genetiky. Základní jednotkou genetické informace je gen, který rozhoduje o poukázaní vlohy potomstvu. Vznik dané vlohy je závislé od dvou činitelů - alleických genů, které jedinec získává od svých rodičů, po jednom od každého. Recesivní gen – aby se daná vloha projevila jedinec musí zdědit oba geny (jeden od matky druhý od otce). Dominantní gen – daná vloha se projeví vždy, nezávisle zda byl zděděn jeden nebo oba dva geny. V našem případě PRA zapříčiňuje recesivní gen. Dominantní gen je spojen se schopností psa vidět.

Z pohledu PRA existují jen tři skupiny psů:

1. skupina
Jedinci, kteří zdědili po obou rodičích jen „zdravé geny“ – ZZ (Z = zdravý) Tito psi jsou geneticky čistí a na své potomky přenášejí jen zdravé geny. Tzn. jejich potomci nebudou nikdy trpět PRA, maximálně budou „nosiči“ genu, pokud se spojí s jedincem s 2. nebo 3. skupiny.

2. skupina
Jedinci, kteří mají po jednom s rodičů „zdravý gen“ a po druhém z rodičů recesivní zmutovaný gen, který způsobuje PRA - ZN ( Z = zdravý, N = nemocný). U těchto psů, zvaných „nosiči“ se nikdy neprojeví klinické příznaky onemocnění. Problémem ale je právě přenášení zmutovaných genů na své potomky. Pokud dojde ke spojení takových dvou jedinců, u 25% jejich potomstva se časem projeví klinické nemocnění, 50% budou klinicky zdraví „nosiči“ a 25% narozených jedinců bude geneticky čistí.

3. skupina
Právě z důvodu toho, že klinické příznaky choroby (zjištěné oftalmologickým vyšetřením) se mohou projevit až za několik let působení jedince v chovu, je nutné provádět toto vyšetření každým rokem. Jedince, u kterého vyšetření na PRA vyšlo pozitivně, je nutno okamžitě vyřadit z chovu a na jeho předešlé Jsou to jedinci, kteří po obou svých rodičích zdědili dva zmutované geny - NN (N = nemocný) U těchto psů se časem projeví klinické onemocnění, které může vést až k slepotě jedince. Svým potomkům vždy budou předávat zmutované geny. Na potomky je nutno se dívat jako na „nosiče“ této vlohy. Právě „nosiči“ jsou problémem, protože jsou tichou zásobárnou zmutovaných genů. Pokud v daném chovu se jednoznačně vyskytla klinická podoba choroby, je nutno na potomky dané linie dívat se jako na podezřelé a v chovu je jako nosiče evidovat.

PRA a budoucnost:

V současné době probíhá projekt PRA tibetských španělů za pomocí fondu nadace kynologického zdravotního klubu. Cílem tohoto projektu je vypracování DNA testů, které budou schopné identifikovat „nosiče“ PRA. Pokud takto identifikován „nosič“ bude dále použit v chovu, měl by být pro něho vybrán jedinec (homozygota), který má oba geny „zdravé“, jako protějšek pro odchov štěňat. V tomto případě bude ve vrhu 50% „nosičů“ a 50% zdravých jedinců. Takto narozená štěňata mohou být dále testována zda jsou „nosiči“, kteří by měli být z chovu vyřazení nebo zda jsou „čistá“ a dále být v chovu využití. Tímto způsobem může být mutantní gen PRA pomalu vyeliminován z chovu bez toho aby se počet „nosičů“ zvyšoval. Podmínky zařazení do chovu by se pak měly omezovat na uchovnění jedinců označených jako „zdraví“.